Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karačajevsko-čerkeská republika Карачаево-Черкесская Республика Къэрэшей-Шэрджэс Республикэ
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Čerkessk
Rozloha:	14 100 km2
Časové pásmo:	+ 7
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	439 470
Jazyk:	Ruština, Karačajevsko-balkarština, Kabardijanština
Národnostní složení:	Karačajci, Rusové, Čerkesové
správa regionu
Nadřazený celek:	Rusko
Druh celku:	republika Ruské federace
prezident

Karačajevsko-čerkeská republika, Karačajevsko-Čerkesko je autonomní republikou Ruské federace. Nachází se na severních svazích Velkého Kavkazu. Na severu sousedí se Stavropolským krajem, na východě s Kabardsko-Balkarskem, na jihu sousedí s Gruzií a na západě s Krasnodarským krajem. Její rozloha je 14 100 km², počet obyvatel je 439 470. Hlavním městem je Čerkessk se 116 244 obyvateli.

[editovat] Historie

Mapa Karačajevsko-Čerkeska

Název republiky pochází od hlavních etnických skupin, turkických Karačajců (Karačajly, doslova znamená Lidé od Černého potoka) příbuzných Balkarů ze sousední Kabardino-balkarské republiky, kteří žili v oblasti od 13. století. Naproti tomu kavkazští Čerkesové přišli na toto území až v 19. století. Součástí Ruského impéria byla však tato oblast již od 17. století.

Po vítězství sovětské moci byla roku 1922 zřízena Karačajevsko-čerkeská autonomní oblast, která byla roku 1926 rozdělena na Karačajevskou AO a Čerkeský národní okruh (od r. 1928 Čerkeskou AO). V letech 1942-43 bylo území načas okupováno nacistickým Německem a po jeho osvobození byli Karačajci obviněni z kolaborace s Němci a násilně přesídleni do Střední Asie a jejich autonomní oblast byla zrušena. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957 a karačajskému obyvatelstvu byl povolen návrat. Současně byla znovu vytvořena Karačajevsko-čerkeská autonomní oblast. Po roce 1991 byl statut změněn na autonomní republiku v rámci Ruské federace.

[editovat] Obyvatelé

Lokace Karačajevsko-Čerkeska

Podle sčítání obyvatel z roku 2002 žíjí v Karačajevsko-čerkeské republice následující národnosti: Karačajci - 38,5% populace republiky, následují Rusové (33,6%) a Čerkesové (11.3%). Největší národnostní menšinou jsou Abazinci (7.4%).

Úředními jazyky jsou: Ruština, Karačajevsko-balkarština, Kabardijanština, Abazština a Nogajština.

V roce 1987 žily v oblasti kromě Karačajců, Čerkesů, Rusů a Abazinců ještě Nogajci, Osetové a Řekové^[1].

[editovat] Politika

Hlavou státu je karačajevsko-balkarský prezident. Od roku 2007 je prezidentem Mustafa Azret-Alijevič Batdjejev.

Značným problémem v republice je napětí mezi etnickými skupinami. V květnu 1999 byly v Karačajevsko-Balkarsku uskutečněny první svobodné regionální prezidentské volby. Poté co tyto volby vyhrál Vladimír Semjonov (Karačajec) nad Stanislavem Děrevem (Čerkes) se uskutečnilo několik protestů Děrevových příznivců, kteří obviňovali Semjonova ze falšování výsledků voleb. Soud později potvrdil výsledky voleb i přes protesty tisícovek Děrevových příznivců.

[editovat] Ekonomika

Průmysl je nejvíce zastoupen v hlavním městě Čerkessku. Největší význam má chemický a potravinářský průmysl.

[editovat] Města

• Čerkessk (hlavní)
• Karačajevsk
• Těberda
• Zelenčuchskaja
• Usť-Džeguta

[editovat] Reference

1. ↑ GORBAČOV, M. S.. PŘESTAVBA A NOVÉ MYŠLENÍ pro naši zemi a pro celý svět. Překlad ing. Miroslav Brož a spol.. 1. české. vyd. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1987. Kapitola 1 část, PŘESTAVBA, 2. Přestavba začala – první závěry, s. 104. (česky)

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Karačajevsko-čerkeská republika